Filip Raclavský
nar. 1976 v Olomouci, v Československu
žije a maluje ve Velkém Týnci

samostatné výstavy
2020 Nestabilní aliance (?), Galerie Janáček, Přibyslav
2017 Energie, GalerieZET, Velká Bystřice
2016 Obraz No. 344, Zámecká galerie PRO JEDEN OBRAZ, Velký Týnec
2007 Návrat energie, Galerie PATRO, Olomouc

skupinové výstavy
2022 Ateliéry/22, Galerie města Olomouce
2020 10. výročí, GalerieZET, Velká Bystřice
2020 30. výročí UVUO, Galerie města Olomouce
2020 Noví členové UVUO, Galerie města Olomouce
2019 Cesta ke svobodě, PAVELČÁKOVA, Olomouc
2019 Moravské divadlo a filharmonie, výběr 8 členů UVUO, Olomouc
2019 White Red Blue, Galerie BAVIERA, Kulturní centrum České republiky, Málaga, Španělsko
2018 Ateliéry 2018, Galerie města Olomouce
2008 Výběr galerie, Galerie SKÁCELÍK, Olomouc

zastoupení ve sbírkách
sbírka Roberta Runtáka
sbírka obce Velký Týnec
Filip Raclavský je zastoupen v různých soukromých sbírkách v České republice, Německu, Španělsku, Maďarsku a USA

cv
Gymnázium, Olomouc - Hejčín (1990-1994)
Univerzita Palackého - Pedagogická fakulta (2001-2006)
člen Unie výtvarných umělců Olomoucka
válečný veterán


Filip Raclavský intenzivně maluje od roku 2004.

Filip strávil více než 25 let v bezpečnostních složkách. Absolvoval roční misi OSN v Kosovu (1999), pracoval bezmála 4 roky v Afghánistánu jako policejní poradce (2007-2011), a v rámci Útvaru speciálních činností se podílel na realizaci programu na ochranu svědků v České republice. Pomáhal koordinovat projekt zaměřený na pomoc obětem trestných činů a jako sociální pracovník OSPOD se věnoval ohroženým dětem. Zažil a viděl toho hodně; hezkého, smutného, zlého i tragického.

Od samého začátku ho fascinoval princip protikladů jako je třeba právě kontrast mezi přesnou geometrií a naprostým chaosem. Proto geometrické tvary hrají v jeho tvorbě tak důležitou roli a reprezentují v jeho pojetí řád a pravidla, se kterými byl ve své kariéře nejvíce konfrontován. Spojnicemi skvrn, cákanců, otisků a geometrických linií potom vytváří vzájemně propojené energetické pole. Další akční a gestické prvky pak dodávají jeho obrazům potřebnou dynamiku a živočišnost, a dávají prostor spontánnosti, náhodě a uvolnění; v daném případě můžeme hovořit o určité kontrolované svobodě malování.

Do celkové tvorby se promítá především umělcova „blíženecky rozdvojená“ osobnost a samozřejmě všechny životní zkušenosti, které v průběhu let posbíral. Podobně se ho dotýká aktuální dění doma i ve světě (policista/umělec, dohled/svoboda, válka/mír, dobro/zlo, násilí/harmonie, tvoření/ničení, odpor/poddajnost).

Filip maluje na nejkvalitnější šepsovaná lněná plátna, a to akrylovými barvami, které vrství přes sebe, a následně je dále upravuje. K nanášení barev používá kromě štětců různé pomůcky, špachtle, kusy látek nebo maluje holýma rukama. Kombinuje různé výrobce akrylových barev, kvůli jejich rozdílné konzistenci, což mu pomáhá vytvářet bohatě strukturovaný povrch (síť). Výsledkem je potom obraz plný barev a energie…hledající vlastní rovnováhu.