Filip Raclavský

Věci plynou od okamžiku k okamžiku; snažím se jim jen přizpůsobit.

Přijde mi to jako vhodná strategie pro fungování v dnešním komplikovaném světě, který je podle mého názoru, mohutně zamořený digitálním a informačním smogem. Obklopují nás nejrůznější sítě, pravidla, regulace, zákony a dennodenně jsme zahlcováni obrovským množstvím impulsů.

Přirozeně mě to potom táhne k určitému zjednodušování, k prostému vnímání barev a tvarů; k obyčejnějším věcem, se kterými se ve svém okolí potkávám.

Nejspíš proto vytvářím určité spontánní a instinktivní obrazové koláže. Inspiraci nacházím ve vlastních vzpomínkách, zážitcích, knihách, fotografiích, časopisech, v aktuálních událostech. Ovlivňují mě také lidé v mém okolí, krajina, rozličné předměty, symboly, zvířata, atmosféra vesnice…prostě cokoli, co mě zaujme natolik, že si to najde cestu na plátno.

Nejvíc mě zajímá napětí, nerozhodnost, melancholie, osudovost, a také různé protiklady, a hlavně krása, moje verze krásy…